Nebezpečí výbuchu na požářišti

Podle podstaty vzniku rozeznáváme výbuch fyzikální a chemický. (Není zde řešena problematika výbušných látek a pyrotechnických směsí)

Fyzikální výbuch je způsoben změnou fyzikálních parametrů nad povolenou mez, která má za následek zvýšení tlaku uvnitř zařízení na takovou míru, že dojde k destrukci tohoto zařízení (např. parní kotle, tlakové zásobníky a lahve s plyny, uzavřené nádrže a nádoby s hořlavými kapalinami, spreje, potrubí produktovodů).

Chemický výbuch je rychle probíhající hoření směsi hořlavé látky s kyslíkem, vzduchem nebo jiným oxidovadlem (např. chlor) provázené rychlým vznikem zplodin hoření nebo tepelného rozkladu a prudkým nárůstem jejich tlaku. Chemickým výbuchem může být explozivní rozklad látky. Podmínkou chemického výbuchu je přítomnost hořlavé látky, oxidačního prostředku a iniciační zdroj. Hořlavá látka musí být v určitém množství mezi dolní a horní mezí výbušnosti.

Výbušnou směs mohou vytvořit zejména:

 

  • plyny (např. acetylen, topné plyny, oxid uhelnatý)
  • páry hořlavých kapalin (např. benzin, ředidla, barvy)
  • prachy (např. dřevný, uhelný, moučný, cukerný, hliníkový prach)
  • hybridní směsi (plyn s prachem)Na nebezpečí výbuchu mohou upozornit:
  • zvukové efekty (např. praskot, vibrace)
  • viditelné deformace zařízení
  • signalizace poruchy technologie a zařízení
  • náhlá změna intenzity hoření (výška, barva plamene a zplodin hoření)
  • změna chuti a pachu prostředí
  • zvířený hořlavý prach
  • charakteristické obaly a značení
  • výrazná změna chování zvířat

    Výbuch je zpravidla charakterizován následujícími projevy:

  • hluk
  • tlakový ráz
  • odlétávající mechanické části ze zařízení a okolních konstrukcí
  • sálavé teplo a žíhavé plameny
  • zplodiny hoření nebo tepelného rozkladuNásledkem výbuchu může dojít k:
  • narušení konstrukcí
  • mechanickému poškození nebo destrukci zařízení, konstrukcí, budov
  • usmrcení a poranění osob do značné vzdálenosti (např. ztráta vědomí, poškození sluchu)
  • vzniku paniky a ztráty orientace osob
  • zasažení nebo poškození nástupních ploch, zásahových a únikových cest
  • poškození požární techniky, věcných prostředků a zařízení požární ochrany
  • vzniku, rozšíření nebo i uhašení požáru
  • k uvolnění toxických látek nebo zplodin hoření
  • úniku kapalin a plynů z technologického zařízení (např. nádrže, produktovody)
    Výbuch lze očekávat zejména v objektech, kde:
  • se skladují, vyrábí, zpracovávají a vznikají látky schopné výbuchu (např. hořlavé plyny, hořlavé kapaliny, hořlavé prachy, látky reagující s vodou)
  • se provozují technologická zařízení s obsahem látek schopných výbuchu
  • se přepravují nebo unikají nebezpečné látky
  • se používají hořlavé kapaliny při vyšších teplotách
  • probíhá nedokonalé hoření, chemický nebo tepelný rozklad látek (např. sklepy, sila, kolektory)
  • jsou zařízení provozovaná s přetlakem nebo tam, kde přetlak může vzniknout nebo narůstat, např. ohřevem zařízení
    K ochraně před výbuchem se používají taktické zásady pro zásah na nebezpečnou látku. Ochrana životů a zdraví hasičů spočívá zejména ve:
  • znalosti a využívání pevných konstrukcí, členitosti terénu; do uzavřených prostor vstupovat s vědomím možnosti vzniku výbuchu náhlým přístupem vzduchu
  • využití informací z dokumentace zdolávání požárů a od přizvaných odborníků, znalosti bezpečnostních značek a označení
  • volbě vhodného směru nasazení sil a prostředků s ohledem na nebezpečí destrukce armatur a stěn tlakových nádob
  • nasazení jen nezbytně nutného počtu hasičů do prostoru ohroženého výbuchem; těchto prostor postupovat z chráněných míst a z návětrné strany
  • zachovávání ostražitosti při otevírání, např. dveří a oken uzavřených prostorů silně zaplněných kouřem o vysoké teplotě, kde může dojít k náhlému vzplanutí plynů, k vyšlehnutí plamenů nebo k výbuchu; odvětrání místnosti je možno zahájit s jen připraveným vodním proudem
  • odstavení požární techniky v dostatečné vzdálenosti a na návětrné straně, dbát na možnost jejího rychlého přemístění (pozor na výfukové stěny a plochy)
  • ve vzájemném jištění hasičů, informovanosti o situaci nebo průběhu události
  • měření koncentrací plynů a par během zásahu; při naměření 50% koncentrací spodní meze výbuchu musí velitel přijmout opatření ke snížení nebezpečí výbuchu
  • hašení nebo ochlazování z úkrytu a větší vzdálenosti
  • ochlazování zařízení pracující s přetlakem (tlakové lahve, nádrže) a zařízení v nichž může vzniknout vnějšími účinky přetlak (např. vystavené tepelným účinkům)
  • použití vodní clony pro srážení úniku ve vodě se rozpouštějících plynů a par
  • využití stabilních a dálkově ovládaných proudnic pro ochlazování
  • zamezení rozvíření hořlavých prachů
  • snížení koncentrací plynů a par v prostorech (např. inertizací, zaplněním prostorů, odvětráním, absorpcí)
  • snížení odparu hořlavé kapaliny pokrytím její hladiny pěnou, ochlazováním, ředěním apod.
  • vyloučení možných iniciačních zdrojů výbuchu
  • nehašení hořícího plynu unikajícího z potrubí a armatur, pokud nelze zastavit jeho únik
  • sledování poškození (stabilita a celistvost) stavebních konstrukcí a technologických zařízení po výbuchu
    Ochranné prostředky a další zařízení:
  • detekční technika a explozimetry
  • použití požární techniky a věcných prostředků s ohledem na nebezpečí inicializace výbuchu