Podle podstaty vzniku rozeznáváme výbuch fyzikální a chemický. (Není zde řešena problematika výbušných látek a pyrotechnických směsí)
Fyzikální výbuch je způsoben změnou fyzikálních parametrů nad povolenou mez, která má za následek zvýšení tlaku uvnitř zařízení na takovou míru, že dojde k destrukci tohoto zařízení (např. parní kotle, tlakové zásobníky a lahve s plyny, uzavřené nádrže a nádoby s hořlavými kapalinami, spreje, potrubí produktovodů).
Chemický výbuch je rychle probíhající hoření směsi hořlavé látky s kyslíkem, vzduchem nebo jiným oxidovadlem (např. chlor) provázené rychlým vznikem zplodin hoření nebo tepelného rozkladu a prudkým nárůstem jejich tlaku. Chemickým výbuchem může být explozivní rozklad látky. Podmínkou chemického výbuchu je přítomnost hořlavé látky, oxidačního prostředku a iniciační zdroj. Hořlavá látka musí být v určitém množství mezi dolní a horní mezí výbušnosti.
Výbušnou směs mohou vytvořit zejména:
- plyny (např. acetylen, topné plyny, oxid uhelnatý)
- páry hořlavých kapalin (např. benzin, ředidla, barvy)
- prachy (např. dřevný, uhelný, moučný, cukerný, hliníkový prach)
- hybridní směsi (plyn s prachem)Na nebezpečí výbuchu mohou upozornit:
- zvukové efekty (např. praskot, vibrace)
- viditelné deformace zařízení
- signalizace poruchy technologie a zařízení
- náhlá změna intenzity hoření (výška, barva plamene a zplodin hoření)
- změna chuti a pachu prostředí
- zvířený hořlavý prach
- charakteristické obaly a značení
- výrazná změna chování zvířat
Výbuch je zpravidla charakterizován následujícími projevy:
- hluk
- tlakový ráz
- odlétávající mechanické části ze zařízení a okolních konstrukcí
- sálavé teplo a žíhavé plameny
- zplodiny hoření nebo tepelného rozkladuNásledkem výbuchu může dojít k:
- narušení konstrukcí
- mechanickému poškození nebo destrukci zařízení, konstrukcí, budov
- usmrcení a poranění osob do značné vzdálenosti (např. ztráta vědomí, poškození sluchu)
- vzniku paniky a ztráty orientace osob
- zasažení nebo poškození nástupních ploch, zásahových a únikových cest
- poškození požární techniky, věcných prostředků a zařízení požární ochrany
- vzniku, rozšíření nebo i uhašení požáru
- k uvolnění toxických látek nebo zplodin hoření
- úniku kapalin a plynů z technologického zařízení (např. nádrže, produktovody)
Výbuch lze očekávat zejména v objektech, kde: - se skladují, vyrábí, zpracovávají a vznikají látky schopné výbuchu (např. hořlavé plyny, hořlavé kapaliny, hořlavé prachy, látky reagující s vodou)
- se provozují technologická zařízení s obsahem látek schopných výbuchu
- se přepravují nebo unikají nebezpečné látky
- se používají hořlavé kapaliny při vyšších teplotách
- probíhá nedokonalé hoření, chemický nebo tepelný rozklad látek (např. sklepy, sila, kolektory)
- jsou zařízení provozovaná s přetlakem nebo tam, kde přetlak může vzniknout nebo narůstat, např. ohřevem zařízení
K ochraně před výbuchem se používají taktické zásady pro zásah na nebezpečnou látku. Ochrana životů a zdraví hasičů spočívá zejména ve: - znalosti a využívání pevných konstrukcí, členitosti terénu; do uzavřených prostor vstupovat s vědomím možnosti vzniku výbuchu náhlým přístupem vzduchu
- využití informací z dokumentace zdolávání požárů a od přizvaných odborníků, znalosti bezpečnostních značek a označení
- volbě vhodného směru nasazení sil a prostředků s ohledem na nebezpečí destrukce armatur a stěn tlakových nádob
- nasazení jen nezbytně nutného počtu hasičů do prostoru ohroženého výbuchem; těchto prostor postupovat z chráněných míst a z návětrné strany
- zachovávání ostražitosti při otevírání, např. dveří a oken uzavřených prostorů silně zaplněných kouřem o vysoké teplotě, kde může dojít k náhlému vzplanutí plynů, k vyšlehnutí plamenů nebo k výbuchu; odvětrání místnosti je možno zahájit s jen připraveným vodním proudem
- odstavení požární techniky v dostatečné vzdálenosti a na návětrné straně, dbát na možnost jejího rychlého přemístění (pozor na výfukové stěny a plochy)
- ve vzájemném jištění hasičů, informovanosti o situaci nebo průběhu události
- měření koncentrací plynů a par během zásahu; při naměření 50% koncentrací spodní meze výbuchu musí velitel přijmout opatření ke snížení nebezpečí výbuchu
- hašení nebo ochlazování z úkrytu a větší vzdálenosti
- ochlazování zařízení pracující s přetlakem (tlakové lahve, nádrže) a zařízení v nichž může vzniknout vnějšími účinky přetlak (např. vystavené tepelným účinkům)
- použití vodní clony pro srážení úniku ve vodě se rozpouštějících plynů a par
- využití stabilních a dálkově ovládaných proudnic pro ochlazování
- zamezení rozvíření hořlavých prachů
- snížení koncentrací plynů a par v prostorech (např. inertizací, zaplněním prostorů, odvětráním, absorpcí)
- snížení odparu hořlavé kapaliny pokrytím její hladiny pěnou, ochlazováním, ředěním apod.
- vyloučení možných iniciačních zdrojů výbuchu
- nehašení hořícího plynu unikajícího z potrubí a armatur, pokud nelze zastavit jeho únik
- sledování poškození (stabilita a celistvost) stavebních konstrukcí a technologických zařízení po výbuchu
Ochranné prostředky a další zařízení: - detekční technika a explozimetry
- použití požární techniky a věcných prostředků s ohledem na nebezpečí inicializace výbuchu
